Tinos - Velikonoční bouldering

Dny v Řecku se pomalu krátí, návrat do reality klepe na dveře, a tak nastal čas pomalu vyrazit poznávat i jiné lezecké terény než ty na Krétě. Na Kalymnosu jsem byl dva roky zpět, půl české lezecké komunity jej dobře zná, tak padlo rozhodnutí, že náš lezecký team – Já a můj spolubydlcí Mano vyrazíme směr ostrov Tinos. Tinos se nachází v souostroví Kylklady a přímo z Athén je vzdálen zhruba 4 hodiny plavby lodí, kdy můžete zvolit mezi "pomalejší" a levnější variantou, namísto dražší a rychlejší, celkový rozdíl je asi půl hodiny a poloviční cena, tak nemusím ani dál říkat, co česká škudlící duše volila. Po 15 hodinách cestování, z toho 12 hodin plavby, se konečně vyloďujeme v hlavním městě příznačně nazvaným Tinos. Pošéfovat průvodce, nakoupit proviant a může se vyrazit vstříc novým lezeckým dobrodružstvím, a tak na doporučení Tinosu znalých Athéňanů volíme kurz Volax.

Pohled z Volax...svět rukou lezce nedotčený

Volax
Když opouštíme město a vydáváme se severovýchodním směrem, marně naše oko hledá to slibované moře boulderů o kterém všichni básnili, ale pořád je na co koukat...bílý baráčky, modrý okenice, moře kostelů a všude svěží travička s množstvím květin, z jara je to tady opravdu pěkné. Míjíme domimantu Tinosu a to nejvyšší kopec Chóbourgo, kde je konečně kousek vidět kousek žuly ale na bouldering poměrně nevhodný. Po příjezd hlavního hřebene je nám ale vše jasno, já si musím zastavit a trošku chytit dech, na okolních dvaceti kilometrech čtverečních luk se nachází tisíce bouldrů různých tvarů a velikostí, okamžitě si vzpomínám na kamarádovo přirovnání s rozsypanejma Diovýma antiperlama a můžu jenom dodat, že rodinné balení minimálně. Rychle si taky spočítáte co je vylezeno a co ne, pač průvodce udává 600 vylezených směrů, a Vám je jasné, že antiperle se počítají na tisíce. Naše cesta, tak i silnice končí v malebné vesničce Volax, která si doteď zachovala původní ráz a navštěva místní taverny není výsadou západních turistů. A teď konečně co se týče lezení, první bouldry se nachází hned na první louce. Sektor se jmuje Livadaki, kde najdete spíše lehčí věci, jedno 7B+ pod názvem Kodikas Da Vinci, které údajně čeká na druhý přelez a tři nepřelzené projekty. Určitě doporučuji pozastavení u bouldru Elatirio 6C, který začíná krasným náskokem do sklopené police. Na dalsí lehčí kousky narazíte opodál, kde jsem přidal jeden kousek za 6B Automatika na bouldru označeným číslem 18, start jako boulder Mavromatika, akorát místo přímým směrem se vydáte doleva. O sto metrů dál se nachází další sektor a to Nefeli, kde sme se zdrželi bohužel jenom chviličku, ale znáte to, tolik práce a tak málo času. Jako třetí sektor je zde uveden osamocený boulder Ogolithos s ultimátní linkou Quertrieber 6C+, která ale zůstala otevřena do příště. O posledním sektoru UFO nevím bohužel nic víc než je v průvodci, pač tak "daleko" jsme se tímhle směrem prostě neprolezli. Otevřeli jsme také dva nové problémy na jednom highbouldru, který je tu jak pěst na oko. Název Hulk, dva směry Feta style 6A a Cretan style 6B, ale jeho výrazná šest metrů lehce převislá stěny díky absenci lidských a materialních zdrojů zůstala nepokořena. Po dvouch dnech balíme a razíme směr nedaleká Livada beach.

Námi pojmenovaný boulder Hulk

Livada beach
Livada beach je pláž na severovýchodě ostrova, kam se dá bezproblémů dostat autem, my jsme kempovali přímo na pláži bez jákehokoliv problému, jenom naše ranní vyspávání decimovaly kačeny, který né a né chvilku mlčet, kdo nebyl, neví. Ale na osvěžení koupačka v moři a může se vyrazit plnit lezecké plány. Nachází se zde taky nejtěžší boulder ostrova Kreativity 8B, ale tohle není zrovna náš šálek čaje.

Livada beach

Rozlezní na bouldru v průvodci uvedeném jako č.2, kde najdete spoustu lehčích věcí do 6A. přelízáme vše co se dá, a hurá "přitvrdit". Boulder Nix 6A+ je krásná tříkrová věc do kopce po dobrejch, a pak hurá do prvního projektu Oyster 6C, který je nejspíš zázračně lehký, pač ho přelezám hned druhým pokusem, no co, dnes to prostě leze. Za chvíli se připisujem The Shell za 7A což je nejtžší věc výletu a vypadá to, že pro dnešek padla. Dáváme odpolední siestičku a před večer navštěvujeme boulder č. 35, kde se mi podaří flashnout Ducktales za 6C+ a pár dalších kousků...příjemný konec dne.

 Úsměv po prvním 7A v životě

Katsika

Sektor Katsika

Ráno balíme, páč je bohužel den odjezdu, a tak aspoň po cestě do přístavu na rychlo navštěvujeme oblast Katsika, která se nachází jenom kousíček od Livada beach. Oblast nabízí pestrou škálu bouldrů, kde mnohé težší a odvážnější stále čekají na objevení a přelezní, a to zejména mezi bouldry č.9 a č.11. Skála je zde perfetní, dopady příjemné a rozhodně doporučuji při návštěvě nevynechat.

Bouldry v sektoru Katsika

Nám ale nezbývá mnoho času, tak volíme spíše schudné varianty, z kterých doporučuji The mirror 6A, potrápilo víc než by se na první pohled zdálo a boulder Stretch 7A, který ale díky mé výšce byl hodně vzdálený psanému 7A a můžu říct, že s trochou nadsázsky možná 6C, ale spíš méně.

 The mirror 6A

Loučíme se s partičkou z Athén, kterou jsme potkali a hurá do Athén. Po příjezdu do přístavu se dozvídám nemilou novinku a to, že z nějákých nepochopitelných důvodů dnes loď, kterou jsme měli jet...nejede a tak musíme volit dvakrát dražší variantu, na kterou čekáme dlouhých 5 hodin. A co na závěr? Snad jenom videjko co jsme natočili, které napoví víc...


Tinos Trip Easter 2010 from Emmanouel Armoutakis on Vimeo.