Od první návštěvy v tomto lezeckém "parku" už uplynul nějáký ten čas, počasí se ochladilo, na horách se objevil první sníh, polonahá těla se vyměnila za trička, večer se posedává u ohně a moře je spíš už jenom pro nás..středoevropany. Co se týče mě, tak mě to stoprocentně vyhovuje!
První sníh na horách 5.11.2009 - teplota u moře 23°C ve stínu
Ale nemyslete si, že je tady pořád jenom azuro a počasí vám nemůže přichystat žádné zákeřnosti, opak je pravdou...a o tom jsem se právě bohužel přesvědčil osobně. Bylo krásné odpoledne, sluníčko svítilo...a rázem se celým údolím začala valit voda, ale jak... prostě pro mě nepochopitelný, jak mávnutí hůlkou, někde trošku sprchlo a tramtarárá, kde se normálně procházíte byl během pár sekund metr vody... a to fakt nekecám!
Foceno zhruba na stejným místě..to mě bylo ještě do smíchu!
Bohužel to neznamenalo jenom to, že se namočíte... První věc: Na to aby jste se dostali z údolí suchou nohou se musíte pěkně projít přes kopec,..není šance za takovýchto podmínek ani přejít na druhou stranu, natož jít proti proudu 1,5 km.. Druhá věc: Když sem přijíždíte, tak pětkrát překračujete s autem koryto řeky. Třetí věc: Co to asi udělá se štěrkovou cestou, když to u nás v Česku to vezme i asfaltku. Výsledek byl ten, že jsme se někdy za tmy štrachali po kopcích a poté se skoro tři hodiny snažili prokopat cestu zpět do civilizace, naštěstí je filečita z polovic offroad, tak se nám podařilo brodit i následně překonávat rúzné nástrahy v podobě chybějící cesty a dvoumetrových struh..zhrnuto do jedné věty: Škoda Felicia Camel Trophy.
Pokus o znovuobjevení silnice :)
A teď zpět k lezení, za pár návštěv se mi podařilo vylézt i nějáké těžší věci (pro mě těžší), jako například cestu I m not alone 7a+ v sektoru Playground, vřele doporučuju, mě se to podařilo vylézt druhým pokusem, silnějším nebo chytřejším lezcům myslím nebude dělat problém ji vylézt OS nebo Flash, krásná skoro 40 metrů dlouhá cesta, která nepřestává překvapovat až do slaňáku, vždy, když si myslíte, že je posekáno, tak přijde s něčím novým... Celkově, ale asi jedno z nejlehčích 7a tady. Většina cest v tomto sektoru je chrochtačka, ikdyž pro mě lezitelných jich tady už moc není. Ale nechci popisovat co jsem lezl a co ne, to by bylo na dlouho, přece jen trávím většinu času jako správný lezec na skalách, ale tahle cesta mi nejako uvázla v paměti..
I m not alone 7a+..někde uprostřed jsem já, asi zhruba v půlce cesty (kdo hledá ten najde)
Naštěstí pro mě jsem tady nikdy nebyl sám... Jednou se nás tu sešlo tolik, že jsem čučel, takovej lezeckej výkvět z celýho Řecka, padaly nejtěžší řecký přelezy, padaly litry vína, padaly místní zelené "hospodářské produkty" (věřte nebo nevěřte, ale místní jsou na své konopí velice hrdí) a v rytmu tramtalálá kréta musika jsem se probudil až doma v posteli.
Church party a prej, že jsou řekové pobožní :)
Tak se konečně dostáváme k prvnímu pozastavení, aby jste si nemysleli, že tady jenom chlastám a lezu, tak se snažím i po sobě něco zanechat. Objevili jsme fajne boulder area, kde už jsme urobkali řádnej kus práce, ale o tom jindy, tak iv agiu se snažíme něco vytvořit. Moje prvotina se teda stala cesta Brachanga, odhad 7a možná těžší, možná lehčí, ale asi těžší, pač ja si v jednom bouldru v cestě ani neškrtnu a to mám oproti místním lezcům výhodu skrz výšku (měřím 1,83 m a jsem tady asi nejvyšší:)). Je to takova trilogie: Bambacha, Pachanga a Brachanga...
No comment... or "Bolting "
Vlastně v každým sektoru je ještě spousta místa pro seberealizaci..vždycky mě pobaví komenty tam od nás z pravoúhlé zatáčky, když se řeší co brát a co nebrát, co je v linii a co nééé, co jééé atd.
A pak tu máme takový sektory, kde zatím bílá ruka lezcova nečarovala, takže spousta místa a tak málo času, i nějáká pomoc by se šikla :), takže kdyby jste neměli co dělat, tak se stavte na rakii a nejakej ten gyrosek! Snad se ale k tomuto tématu někdy dostanu a vytvořím obsáhlejší report o perspektivách lezení na Krétě, když vono je tady pořád hezky.. No nic, čas tlačí, počasí graduje, takže razím na skály! Takže αντίο a mějte se!
